Nespavost - jak si s ní poradit?
Kvalita spánku se odrazí na psychické i fyzické výkonnosti, a dokonce hraje důležitou roli v prevenci nemocí. Problémy se spánkem se totiž dokážou podepsat na fungování imunity i riziku rozvoje chronických chorob.
Co je to nespavost?
Nespavost, odborně insomnie, je porucha spánku, při které je narušené usínání nebo průběh spánku. Vyznačuje se obtížným usínáním, probouzením v noci nebo nad ránem, po kterém už nemůžete znovu usnout.
Nespavost způsobuje, že jste unavení, malátní, podráždění, máte zhoršenou koncentraci a špatnou náladu. Zhoršuje se i pracovní výkonnost. Při dlouhodobé nespavosti dochází k vážnějším problémům – psychickým poruchám a zdravotním komplikacím.
Zdravotní rizika nekvalitního spánku
Únava a špatná nálada z toho, že je člověk nevyspaný, může při dlouhodobých potížích se spánkem přerůst až do zdravotních potíží.
Psychické potíže – špatná nálada a chronická únava z chronické nevyspalosti mohou přejít až za hranici nemoci a rozvinout se v depresi nebo úzkostnou poruchu.
Infekční onemocnění – aneb když nedostatek spánku oslabí imunitní systém, logickým důsledkem je náchylnost k infekcím.
Vysoký krevní tlak – nespavost z dlouhodobého hlediska zvyšuje stresovou zátěž na organismus. Důsledkem je vyšší riziko vzniku hypertenze a s ní souvisejících onemocnění srdce a cév.
Obezita – nevyspalost má vliv na naši energii. A kde ji tělo bude brát, pokud ji nezíská spánkem? Je dobře známé, že únava z nedostatku spánku vede k chutím na sladké nebo tučné pokrmy a ovlivňuje pocit hladu. Z dlouhodobého hlediska tak chronická insomnie přispívá k nárůstu hmotnosti a vzniku nadváhy nebo i obezity. To je ale naneštěstí krok k rozvoji mnoha civilizačních chorob včetně cukrovky a metabolického syndromu.
Hormonální nerovnováha – nedostatek spánku negativně ovlivňuje hladiny stresových hormonů. Jeho důsledky ale dopadají i na hladiny pohlavních hormonů – estrogenů a progesteronu u žen a testosteronu u mužů.
Neurodegenerativní onemocnění – předpokládá se, že nespavost zvyšuje riziko nemocí jako Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc. Nedostatek spánku totiž pravděpodobně zhoršuje průběh regeneračních procesů v mozku.
Nespavost není jen o délce spánku. Pro to, zda se ráno vzbudíte vyspaní a s obnovenými silami, je rozhodující i kvalita spánku. Na insomnii se proto dá dívat hned pod několika úhly pohledu.
Jak dlouho spíte?
Akutní insomnie nebo také krátkodobá nespavost či přechodná nespavost trvá zpravidla jen několik dní nebo týdnů. Většinou vznikne jako reakce na nějaké stresové období.
Chronická nespavost jsou potíže se spánkem trvající minimálně měsíc. Chronická insomnie je pak diagnostikována přímo jako nemoc, pokud se nespavost objevuje 3x do týdne po dobu 3 měsíců.
Kdy máte potíže se spaním?
Problémy s usínáním lze odborně označit jako iniciální insomnii. Usnout se při ní člověku nedaří aspoň půl hodiny.
Noční problouzení patří mezi problémy s udržením spánku, když se v noci často budíte a dlouho se vám pak nedaří znova usnout.
Předčasné buzení v noci neboli terminální insomnie znamená probouzení o několik hodin dřív, než je zdrávo, a neschopnost znova zabrat.