Příspěvek na bydlení - od ledna se zvyšují normativní náklady

Náklady na bydlení často spolknou valnou část rodinného rozpočtu. Pokud patříte k rodinám s nízkými příjmy, můžete požádat o příspěvek na bydlení, který je určen pro jednotlivce a rodiny. Abyste na něj však dosáhli, musíte splnit zákonem dané podmínky. Od ledna 2021 se zvyšují normativní náklady, které slouží k výpočtu výše příspěvku na bydlení. Zohledňují tak růst výdajů za bydlení.

Za členy rodiny se pro posuzování nároku na příspěvek na bydlení považují i jiné osoby, tedy například i přátelé či sourozenci, podmínkou ale je, aby žili v jednom bytě. Ti, kteří v bytě trvale nežijí a neplatí společně náklady na bydlení, se mezi posuzované členy rodiny nezapočítávají, ani pokud jde o pokrevní příbuzné. Jestliže o příspěvek žádají rodiče zletilého dítěte, které už žije v jiném bytě (kde hradí náklady na bydlení), jeho příjem se nepočítá do rozhodného příjmu, stejně tak není považováno za člena domácnosti.

Od července 2020 se do výpočtu příspěvku na bydlení totiž počítají pouze osoby, které v domácnosti skutečně bydlí. Rozdíl oproti předchozím letům je v tom, že dříve stačilo, aby měli tito lidé v bytě trvalé bydliště. (Každá osoba může být v daném měsíci posuzována pouze k jednomu bytu. V případě stěhování se ke změně bydliště pro účely příspěvku přihlíží až od následujícího kalendářního měsíce.)

To, zda příspěvek na bydlení dostanete, závisí na tom, jaké jsou vaše skutečné a normativní náklady na bydlení.

Obecně se náklady na bydlení rozumí:

• nájemné u nájemních bytů,
• srovnatelné náklady u družstevních a vlastních bytů.

Do nákladů na bydlení se započítávají také výdaje za plyn, elektřinu, dodávku tepla a vody. V případě bytů v bytových domech se do nich zahrnují rovněž náklady za provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, jejich úklid, odvoz komunálního odpadu či například vybavení bytu společnou televizí. Počítají se i náklady na pevná paliva, konkrétně tímto způsobem:

Jestliže podáváte žádost o příspěvek, budete potřebovat doložit veškeré náklady na bydlení rozepsány na jednotlivé položky a také výši příjmů. Formuláře jsou ke stažení na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Náklady placené formou záloh musejí být pravidelně zúčtovány (alespoň jednou za 12 měsíců). Pro uznání nároku na příspěvek na bydlení se stanoví jejich průměr za předcházející kalendářní čtvrtletí. (Dokládáte tedy vždy náklady za tři měsíce.) Přičemž částky záloh a doplatků lze započítat i v případě, že se týkají období delšího, než je jedno kalendářní čtvrtletí. Byl-li v tomto období naopak přeplatek, náklady na bydlení se o tuto částku automaticky snižují.

Při určování výše příspěvku lze počítat:

s náklady, které byly uhrazeny a doloženy oprávněnou osobou nebo některou ze společně posuzovaných osob, ale pouze v případě, že rodina v bytě, na který je uplatňován nárok, v rozhodném období skutečně žila,

s 80 % příslušných normativních nákladů za každý měsíc v případě, že rodina v bytě, na který je uplatňován nárok, v rozhodném období (kalendářní čtvrtletí) nebo po jeho část nežila.

Výjimkou je pak situace, kdy se celá rodina přestěhovala z jednoho bytu do jiného a v obou případech splnila nárok na příspěvek na bydlení. V takové situaci se rodině započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytě.

Normativní náklady pro rok 2021

Vypočtené reálné náklady na bydlení se následně porovnávají s normativními náklady. Ty představují průměrné celkové náklady na bydlení, které se odvíjejí od velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, respektive srovnatelné náklady a ceny služeb i energií. Jsou propočítány na průměrnou spotřebu a odpovídají přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, které v nich trvale bydlí.

Výše normativních nákladů je dána zákonem, který je každý rok aktualizován, aby odpovídal reálným výdajům na bydlení. Pro letošní rok 2021 jsou tedy zohledňovány vyšší normativní náklady než loni a ti, jež příspěvek na bydlení pobírají, tak zpravidla dostanou více peněz.

Výpočet příspěvku na bydlení

Výše příspěvku na bydlení se odvíjí od více faktorů. Vliv mají nejen příjmy rodiny a výdaje za bydlení (normativní, či reálné), ale také počet posuzovaných osob a místo bydliště.

Konečná výše příspěvku na bydlení pak činí rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným (čistým) příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, nebo na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35, přičemž se počítá vždy s hodnotami za kalendářní měsíc.

Ve většině případů se při výpočtu výše příspěvku vychází z normativních nákladů, ale v případě, že jsou vaše skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady, použijí se při výpočtu vaše reálné výdaje za bydlení. Pokud nemáte příjem ve výši životního minima, pak se pro výpočet výše příspěvku použije částka ve výši životního minima za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Zdroj: mesec.cz